* Bazilika sv. Jiří * * Bertramka - Mozartovo muzeum * * Betlémská kaple * * Černínský palác * * Muzeum Antonína Dvořáka v Praze * * Františkánská zahrada v Praze * * Hradčanské náměstí * * Hradčany * * Jiřský klášter - Pražský hrad * * Josefov * * Franz Kafka - muzeum * * Kampa * * Karlova univerzita * * Karlům most * * Katedrála sv. Víta * * Klementinum * * Královská zahrada - Pražský hrad * * Královský palác - Pražský hrad * * Lobkovický palác * * Loreta * * palác Lucerna * * Malá Strana * * Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně * * Mozarteum Praha * * Ulice Na Příkopě * * Národní divadlo * * Národní galerie Praha * * Národní muzeum v Praze * * Nerudova ulice * * Nové Město * * Nový Svět * * Obecní dům * * Obrazárna Pražského hradu * * Orloj - Staré Město * * Palácové zahrady v Praze * * Pařížská ulice * * Petřínská rozhledna a Petřín * * Prašná brána * * Pražské pasáže * * Pražský hrad * * Smetanovo muzeum - Novotného lávka * * Staré Město * * Staroměstská radnice * * Staroměstské náměstí * * Státní opera Praha * * Stavovské divadlo * * Strahovský klášter * * Dům U Černé Matky Boží * * Václavské náměstí * * Valdštejnský palác * * Katedrála sv. Víta * * Vltava * * Vyšehrad * * Zahrady Pražského hradu * * Zlatá ulička - Pražský hrad * * Židovská čtvrť - Josefov * * Židovský hřbitov *
Svatojiřská bazilika je pro milovníky románské architektury nejdůležitějším románským kostelem Prahy i Pražského hradu. Základ kostela pochází z 10. století, ve 12. století přežil vícero požárů a proto je jeho výzdoba jednoduššího rázu. Na baziliku navazuje
Klášter svatého Jiří.
Vstup: zahrnut ve velkém i malém okruhu
V současné době uzavřeno.
Betlémská kaple se nachází na Starém Městě pražském a vznikla ve středověku. Původní budova byla postavena roku 1391. V 15. století hrála důležitou roli ve vývoji protestantského reformního hnutí. Velmi významnou osobou tohoto hnutí byl Jan Hus, který zde žil a kázal.
Kaple o kapacitě až 3000 lidí zůstala několik desetiletí v rukou protestantů, následně byla roku 1620 převzata Jezuitským řádem. Tento řád kapli odsvětil a přeměnil ji na obytné prostory. Na příkaz císaře Josefa II. byla roku 1786 původní budova skoro úplně stržena. Pouze místnost, ve které pobýval Jan Hus a základy budovy zůstaly nedotčeny.
Teprve v 50. letech 20. století bylo rozhodnuto o znovuvystavění kaple.
Vstup: 50,-Kč
Černínský palác se nachází na Hradčanech naproti Pražské Loretě.
Architektem této stavby je Francesco Caratti. Roku 1673 oznámil císař Leopold I. návštěvu Prahy a proto byla stavba paláce touto událostí značně urychlena. Hrabě Černín byl však touto stavbou finančně téměř zruinován.
Palác následně nebyl skoro obýván. Během válek byl několikrát poškozen a vyrabován Francouzi. Později sloužil Rakousko-České armádě jako kasárna a sirotčinec.
V roce 1928 byl palác opraven podle originálních plánů a sloužil jako ministerstvo zahraničních věcí Československa. Během 2. světové války se zde nacházelo sídlo říšského protektora Reinharda Heydricha.
Po 2. světové válce byl palác opět používán k účelům ministerstva zahraničních věcí. V březnu 1948 se stal dějištěm třetí pražské defenestrace. Po komunistickém převratu při ní přišel o život nekomunistický ministr zahraničních věcí Jan Masaryk.
I dnes je v Černínském paláci ministerstvo zahraničních věcí České republiky.
Barokní budova, ve které se nachází museum Antonína Dvořáka, se nazývá "Vila Amerika". Museum je zaměřeno na život a dílo Antonína Dvořáka. Ke stálé expozici patří například sbírky rukopisů Antonína Dvořáka, fotografie a důležité dokumenty nebo jeho knihovna.
Kvetoucí růže, jabloně, zpívající ptáci - zelený ostrov a oáza klidu uprostřed velkoměsta. Mezi nákupními zónami a kostelem Panny Marie Sněžné je schovaná zahrada, která se rozprostírá mezi Jungmanovým a Václavským náměstím. Původně patřila ke klášteru, který byl založen roku 1348 a veřejnosti byla otevřena teprve v roce 1950.
Majestátní Hradčanské náměstí se nachází přímo u hlavního vchodu do Pražského hradu, tradičního sídla českých vládců. Zde probíhá každou hodinu populární střídání stráží.
Hradčanské náměstí bylo vždy renomovanou adresou, kde svá sídla stavěli urození šlechtici a duchovní. Proto zde můžeme i dnes obdivovat mnohé paláce, ke kterým patří např. Arcibiskupský palác, který na severní straně náměstí přímo sousedí s Pražským hradem. Renesanční Schwarzenberský palác byl postaven již v 16. století a nachází se na jižní straně náměstí. Západně od Arcibiskupského paláce se nachází Šternberský palác. Další důležité památky jsou Martinický palác a barokní Toskánský palác. ve Šternberském a Schwarzenberském paláci se dnes nachází důležité sbírky Národní galerie - obrazárna s díly evropských a českých mistrů.
Hradčany je název městské části ležící mezi Strahovským klášterem a Pražským hradem. Dnešní Hradčany byly roku 1320 uznány jako třetí Město Pražské. V té době se Praha skládala z Malé Strany, Starého Města a nově Hradčan.
Za Karla VI byly Hradčany rozšířeny a obklopeny hradbami, které byly společné s Malou Stranou. Po velkém požáru roku 1541 prodělaly Hradčany mohutné stavební změny. Především to bylo díky stavbě paláců pro klér (arcibiskupa a kanovníka) a panstvo. Důležité české šlechtické rodiny, jako Schwarzenbergové, Salmové nebo Černínové zde postavili své velkolepé paláce. Za Rudolfa II byly Hradčany povýšeny na královské město.
Klášter svatého Jiří pochází z pochází z 10. století a v současné době zde nejsou prohlídky. Součástí kláštera je románská Bazilika sv. Jiří, která je přístupná - součást prohlídky malého okruhu na Pražském hradě.
Franz Kafka se narodil a žil v Praze a je zde i pohřben. Na jeho poctu bylo v roce 2007 otevřeno museum, které popisuje jak jeho tvorbu, tak i jeho životní osud.
Jsou zde k vidění první výtisky jeho románů, osobní dopisy, rukopisy nebo deníky, které popisují jeho zvláštní vztah k rodnému městu.
Jádro muzea je trvalá expozice "Město France Kafky a Praha", která ukazuje jeho vztah k vlasti.
Ostrov Kampa na Vltavě s jeho parkem v anglickém stylu a malebnými domy zve k procházce a obdivování krás Prahy. Jsou zde malebná zátiší s poklidným tokem vltavského ramene - Čertovky.
Univerzita Karlova v Praze je nejstarší univerzita střední Evropy a byla založena Karlem IV v roce 1348. Říká se jí také Carolinum a je nejdůležitějším vzdělávacím institutem v Čechách.
V 15. až 17. století univerzita upadala a až v roce 1718 přišlo k baroknímu znovuzrození univerzity, která pak znovu získala na důležitosti.
Teprve po Sametové revoluci 1989 získala Univerzita opět na mezinárodní důležitosti.
Karlův most byl postaven ve 14. století a je jedním z nejstarších kamenných mostů v Evropě. Spojuje Staré Město pražské a Malou Stranu. Most zdobí 30 soch, mezi kterými je i slavná socha svatého Nepomuka.
Na východní straně mostu je Staroměstská mostecká věž. Vedle ní se nachází Křižovnické náměstí, stejnojmenný kostel s červenou hvězdou a kostel sv.Salvátora, který je jihozápadní částí Klementina.
Klementinum je velký komplex budov v blízkosti Karlova mostu. Patří k němu bývalá astronomická věž a krásná barokní knihovna s freskami. Od roku 2000 je tento sál přístupný veřejnosti. V Klementinu se dříve nacházela jezuitská kolej, dnes je zde univerzitní a národní knihovna.
Královská zahrada (severní část Hradu) je nejdůležitější částí zahradního komplexu Pražského hradu. Královská zahrada byla založena po roce 1534. Během doby letního času je její otevření v 10 hodin dopoledne doprovázeno fanfárami hradní stráže.
Přístupnost: pouze od 1. dubna - 31. října, od 10 do 18 - 21 hodin
Vstup: volný
Po mnoho století byl Královský palác sídlem králů. Nejen proto zde byly zřízeny krásné sály, jako například Vladislavský sál. Pro tehdejší dobu byl tento sál s jeho 63 metry délky, 16 metry šířky a 13 metry výšky naprosto gigantický. Jedna z mnoha zvláštností tohoto sálu je, že se v něm konaly rytířské turnaje na koních. Další sál se 23. května 1618 stal dějištěm tzv. druhé pražské defenestrace a tím i svědkem začátku 30 leté války.
Vstup: zahrnut v ceně krátkého i dlouhého okruhu
Budovu velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze si chodí prohlédnout mnoho turistů především proto, aby mohli vidět "velvyslaneckého Trabanta" na zahradě Lobkovického paláce.
Pražská Loreta byla jako mnohé tzv. Casa Santa v celé Evropě postavena v 17. století za účelem uctění Panny Marie. Jedná se o velkolepý komplex s krásně zdobeným kostelem a mnohými kaplemi v arkádách. Teprve uprostřed 18. století byl tento komplex dostavěn. Na tomto poutním místě se nachází známá klenotnice, ve které je k vidění i velmi cenná, 6222 diamanty zdobená monstrance. Barokní fasáda na Loretánském náměstí byla navržena K. I. Dietzenhoferem. Další zajímavostí Lorety je i její známá zvonkohra.
Vstup: 110,- Kč/90,-Kč
Palác Lucerna je víceúčelový komplex budov pod památkovou ochranou. Budova byla vystavěna v letech 1907-1921. Stavitel byl Václav Havel (dědeček bývalého českého prezidenta Václava Havla).
Hlavní sál byl původně navrhnut jako hokejový stadion, ale při začátku stavby bylo zjištěno, že pro tyto účely by palác nebyl dost vhodný. Projekt musel být velmi rychle změněn z hokejového stadionu na palác s plesovým sálem. Budova má znaky pozdní secese a začínající moderny.
Od dokončení stavebních prací až do dneška je taneční sál kulturně využíván a je centrem kulturního dění hlavního města, jak nynější České republiky, tak dřívějšího Československa. Odehrávají se zde mnohé plesy, koncerty, moderní show, různá setkání nebo sportovní turnaje (např. zápasy boxu). Po roce 1989 se vrátil palác do rukou původních majitelů. Je zde příjemné udělat pauzu a dopřát si domácí klobásky a plzeňské pivo - speciální nabídka majitelky paláce - paní Dagmar Havlové.
Čtvrť Malá Strana se nachází na levém břehu Vltavy pod Pražským hradem. Na Malé Straně se nachází mnoho známých - skoro až pohádkových - památek. Je to čtvrť barokních staveb, bývalých sídel šlechty, paláců a především mnohých zahrad a parků. Můžeme zde najít úzké uličky, staré kostely a kláštery, staré malebné domy a příjemné malostranské hospůdky a vinárny.
K velkolepým palácům patří například:
- Valdštejnský palác
(zahrada přístupná od dubna do října). Velký sál a astronomická chodba jsou přístupné o víkendu.
- Lobkovický palác
a Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze.
- Lichtenštejnský palác a parlament.
Další zajímavé památky:
- Malostranské náměstí a kostel sv. Mikuláše
- Vlašská čtvrť a bývalý Vlašský špitál
- Karmelitánský kostel Panny Marie Vítězné a Pražské Jezulátko
Malebná část Malé Strany se nachází v blízkosti Vltavy. Tato část byla často zaplavována a tak se stala místem pro chudší obyvatele Prahy.
Zde můžeme najít například Lennonovu zeď a krásný ostrov Kampa.
Kostel svatého Mikuláše postavili v letech 1704–56 otec a syn Dientzenhoferové. Pro svoji monumentálnost a architekturu je považován za jednu z nejvýznamnějších pražských barokních památek. Do prostoru chrámové kopule by se dokonce vešla i Petřínská rozhledna. Kostel je vyzdoben freskami od Johana Lukase Krackera a Františka Xavera Palka. Interier kostela je velmi zdobný a působivý - nenechte si tento skvost ujít.
Mozarteum je budova od architekta Jana Kotěry postavená v roce 1913 v Jungmannově ulici číslo 30. Dům byl postaven pro hudební nakladatelství Mojmíra Urbánka a byl projektován pro společenské a kulturní potřeby pražanů.
V Mozarteu se nachází krom velké výstavní haly i koncertní sál, dále kino, bar a kavárna. Během času zde působilo mnoho výborných umělců z České republiky i zahraničí.
Ulice Na Příkopě v Praze patří k nejdražším nákupním zónám světa. Z průzkumu firmy Cushman & Wakefield vyšlo, že ulice Na Příkopě je ve světovém porovnání na 18. místě nejdražších nákupních tříd. Průměrný nájem na metr plošný je přibližně 57.000 Kč na rok. Nejdražší nákupní třídou stále zůstává Fifth Avenue v New Yorku, tu následuje Causeway Bay v Hongkongu a Champs Elysées v Paříži.
Národní divadlo nacházející se v Novém Městě pražském je neorenesanční stavba projektovaná Josefem Zítkem. Budova byla vystavěna za doby Rakousko-Uherska roku 1881 jako český národní symbol. Po požáru bylo divadlo znovu otevřeno v roce 1883.
V Národním divadle je dnes možno poslechnout si operu, nebo se podívat na balet či divadelní hry. Vnitřní vybavení a výzdoba pochází od českých umělců a je inspirována slovanskou mytologií, jakožto symbolem českého národního cítění.
V Národní galerii Praha je možné si prohlídnout obrazy, sochy nebo grafiky jak českých, tak i evropských umělců. Sbírky jsou rozděleny do různých zajímavých paláců. Národní galerii patří sbírky starých evropských mistrů ve Šternberském paláci (Rembrandt, Rubens und Goya, aber auch Lucas Cranach und Albrecht Dürer) nebo také sbírky českého umění 19. století v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě.
Další částí Národní galerie v Praze jsou Veletržní palác se sbírkou obrazů moderního a dobového umění 19./20. století a dům U Černé Matky Boží s kubistickým uměním. Sbírka s orientálním a asijským uměním je umístěna v paláci Kinských. Za vidění stojí především sbírka gotického umění v Anežském klášteře.
Vstup:
Národní muzeum v Praze na horním konci Václavského náměstí je velmi důležitou součástí Prahy. Toto muzeum je bohužel až do června 2015 uzavřeno z důvodu rekonstrukce.
Nerudova ulice je součástí královské cesty k Pražskému hradu. V Nerudově ulici najdete zajímavá zákoutí - historické domy se starými branami, portály a domovními znameními. Domovní znamení se skládají z obrázků, soch nebo reliéfů, které dříve plnily funkci domovních čísel. Mnohé domy jsou dodnes pojmenovány podle starých domovních znaků, např. dům "U Dvou slunců".
Nové Město je dnes součástí Prahy, která je především díky velkému množství lidí úžasně živou městskou částí. Nové Město patří k pokladům Prahy. Ve své době výstavby bylo největším urbanistickým plánem středověku. Není žádné evropské město, ve kterém by byl v polovině 14. století stavební plán obsahující přes 2 kilometry plošné a který by byl dokonce zrealizován. Ve své době zde byly naprojektovány 18 - 27 metrů široké ulice - což je světový unikát. Dnes je to čtvrť plná drahých obchodů, zajímavých restaurací a mnoha kanceláří a úřadů.
V blízkosti Lorety v Praze se nachází malebná čtvrť z 16. století. Kolem roku 1600 bydlel v domě číslo 1 dánský astronom Tycho Brahe, který zde pracoval na dvoře Rudolfa II. Dnešní vzhled domů, ve kterých pracovalo mnoho umělců, je z 18. století. V této ulici čerpal svou inspiraci i režisér Jindřich Polák, tvůrce seriálů Pan Tau nebo Chobotnice z II. patra. Žila zde spousta dalších umělců a osobností, např. Jan Švankmajer, Karel Kachyňa, Jiří Anderle. V domě U Zlaté hrušky (číslo 3) je dnes restaurant pro hosty s vysokými nároky.
Obecní dům je reprezentační společenská stavba v secesním slohu. Vystavěn byl mezi lety 1903 - 1911 architekty Osvald Polívka a Antonín Balsánek. Díky spoluúčasti několika významných pražských umělců, mezi kterými byli Alfons Mucha nebo Jan Preisler, se zde nachází krásná ukázka umění začátku 20. století. Secesní mozaiky a malby, díla ze skla či kovu zdobí sály a schodiště, k tomu se připojují výborné kavárny a restaurace. Obecní dům dodnes slouží jako centrum kulturních a společenských událostí.
V obrazárně je vystavena stálá expozice kdysi známé sbírky obrazů císaře Rudolfa II. Mezi více jak stovkou výtvarných děl jsou zastoupeni umělci jako Tizian, Rubens nebo Hans von Aachen. I přes značné ztráty, které obrazárna utrpěla během historických převratů, patří mezi přední evropské sbírky uměleckých děl. Kořeny galerie sahají do pozdního 16. století. V tu dobu byla na Pražském hradě díky císaři Rudolfu II. největší sbírka uměleckých děl. Nová sbírka ze 17. století obsahuje důležitá díla italských, německých, holandských, vlámských a jiných mistrů. Obrazárna byla dále rozšířena o české barokní mistry.
Vstup: 150,-Kč nebo zahrnut v ceně velkého okruhu.
Staroměstský orloj je významnou technickou a uměleckou památkou pocházející z počátku patnáctého století. Na astronomických hodinách se zobrazuje poloha Slunce a Měsíce na zvěrokruhu. Hodiny ukazují velké množství různých časů - je to například čas středoevropský, staročeský, hvězdný nebo Babylonský. Pod těmito hodinami se nachází kalendářní kruh výtvarně zpracovaný Josefem Mánesem, kde je u každého dne zapsáno jméno či církevní svátek, který se k danému dni váže. Nad astronomickým ciferníkem jsou dvoje dvířka, kde se každou hodinu pohybují postavy apoštolů. Celý orloj je poháněn mechanickým hodinovým strojem.
Palácové zahrady pod Pražským hradem byly založeny na strmé stráni a ozdobeny fontánami, pavilóny, schody a sochami. Vše se zachovalo ve stylu pozdního baroka. Palácové zahrady v Praze nabízí i praktickou zkratku na cestě mezi Pražským hradem a Malou Stranou. Mimo to nabízejí také působivé vyhlídky, kde je vidět veliká část Prahy. Palácové zahrady jsou velmi pěkně udržované a vyloženě zvou na příjemnou procházku nebo k odpočinku.
Vstup: 80,- Kč
Ulice Pařížská je nejdražší nákupní třídou v Praze: zde se sešly všechny luxusní značky jako Dior, Cartier, Gucci nebo Lousi Vuitton. Ulice vede od Staroměstského náměstí přes židovské město až k Vltavě. I když nechcete nakupovat, tak je pěkné touto ulicí projít a obdivovat krásné fasády.
Petřínská rozhledna na kopci Petřín je pětkrát zmenšená interpretace Eiffelovy věže. Po nákladné a důkladné opravě je od roku 2002 opět přístupná. Zřízena byla Klubem přátel české turistiky, který roku 1889 navštívil světovou výstavu v Paříži.
Petřín samotný je nejvyšší kopec v Praze a oblíbené místo zamilovaných. Na kopec se můžeme pohodlně dostat lanovkou, která byla otevřena ve stejný rok, jako Petřínská rozhledna (1891).
Vstup: věž 100,- Kč, lanovka: jízdenka MHD
Gotická Prašná brána mezi ulicí Na Příkopě a Obecním domem je monumentální vstup do pražského Starého města. Postavena byla v roce 1475 a dříve sloužila jako skladiště střelného prachu, proto nese toto jméno. Je přístupná.
Vstup: 100,- Kč
Většina tepen Nového Města jsou něčím zvláštní: ve své starobylosti a majestátnosti působí bizarně - stále v nich zůstává majestátnost a nostalgie starých časů.
V blízkosti Václavského náměstí je mnoho pasáží a průchodů. Vyplatí se ušetřit si trochu času a zamířit do těchto končin.
Když si odmyslíme několik málo přerušení, tak je Pražský hrad pravděpodobně největší obývaný hradní komplex, který je na světě od 12. století. Je centrem politického dění v Čechách. I dnes jsou zde prezidentem přijímány státní návštěvy. Veliké množství panovníků zanechalo své stopy na přibližně 7,8 ha velikém hradním komplexu. Jedná se o historické, architektonické a jiné stavební památky. To vedle k tomu, že je tu tolik památek, že se zde dá strávit celý den. Nejzajímavější část Pražského hradu je chrám sv. Víta, Václava a Vojtěcha, Jeden z nejkrásnějších kostelů.
Vstup: vnitřní dvory a zahrady - volný; vnitřní prostory: krátká trasa: 250,- Kč/125,- Kč (4 Objekty) nebo dlouhá trasa : 350,- Kč/175,- Kč (9 Objektů)
V muzeu Bedřicha Smetany jsou vystaveny expozice o jeho životě (1824-1884). Nacházejí se zde jeho rukopisy, noty, historické knihy, fotografie a od nedávna dokonce staré divadelní kostýmy. Kromě toho tu je možnost poslechnout si originální nahrávky jeho děl.
Nejznámější památky Starého Města se nacházejí na
Staroměstském náměstí a podél bývalé královské cesty. Na hranici Starého a Nového Města se nachází Náměstí Republiky s
Prašnou bránou a secesní reprezentační Obecní dům.
Staroměstské náměstí je lemované budovami s krásnými fasádami. Také zde stojí pomník Jana Husa a
Staroměstská radnice. Z věže Staroměstské radnice je pěkný rozhled jak na náměstí samotné, tak na Staré Město. Za vidění dále stojí
Orloj
, který je umístěn na Staroměstské radnici. Každou celou hodinu se rozezní zvonkohra a objeví se postavy apoštolů.
V prohlídce Starého Města se může pokračovat i projížďkou kočárem (cena: cca. 800 Kč/kočár a 20 minut). K dalším známým památkám Starého Města patří Stavovské divadlo, Karlova universita (Carolinum), Betlémská kaple, Týnský chrám a další. V kubistickém domě U Černé Matky Boží se nachází Grand Café Orient - velmi zajímavá a stylová kavárna.
Staroměstská radnice a Orloj se nachází v samotném centru Starého Města na Staroměstském náměstí. Gotická budova byla postavena roku 1338, když král Jan Lucemburský dal obyvatelům Starého Města právo samosprávy. Každou celou hodinu se před Staroměstskou radnicí shromáždí turisté, aby se podívali na Orloj s dvanácti apoštoly.
Vstup: 100,- Kč/90,-Kč
Staroměstské náměstí je považováno za historické centrum Prahy.
Náměstí obklopují kostely, paláce, historické domy a jiné památky. K tomu je zde mnoho kaváren, odkud se dají pozorovat masy turistů ze všech koutů světa.
Náměstí reprezentuje historické Staré Město - je příjemné i historicky významné.
Státní opera Praha nebyla, jak si mnozí myslí, dříve českým operním domem, ale německým. V pražských divadlech se v 19. století hrála vždy dvě představení a to jedno německy a druhé česky. Touha po vlastním německém divadle vedla k založení německého divadelního spolku. Za tímto účelem byly sbírány finanční dary a roku 1886 se začalo se stavbou Opery v Praze. Stavbu projektoval vídeňský architekt Karl Hasenauer a Alfons Wertmüller a byla slavnostně otevřena roku 1888. Nové německé divadlo bylo jedním z nejkrásnějších v celé Evropě s nádherným neorokokovým hledištěm. Dnes si zde můžete vychutnat umělecká představení opery, nebo baletu.
Klasicistní budova Stavovského divadla byla postavena na zakázku hraběte Franze Antona Nostitz-Rienecka a byla vybudována podle předlohy Antona Haffeneckera v letech 1781-1783. "Hraběcí Nosticovo divadlo" bylo otevřeno hrou E. Lessinga "Emilia Galotti". První představení v češtině bylo hráno v roce 1785, před tím, než zde Mozart představil své dílo "Don Giovanni" 29. října 1787., Mistr si v Praze udělal jméno již o rok dříve dílem "Figarova svatba". Tehdy neslo divadlo své původní jméno. Stavovské divadlo se z něj stalo až v roce 1799, kdy české stavy převzaly vedení divadla. Později zde působil Carl Maria von Weber, Clara Schumann a Richard Wagner zde byli jako hostující účinkující. Mezi lety 1945 a 1991 se divadlo jmenovalo "Tylovo divadlo".
Strahovský klášter byl založen ve 12. století. Od té doby byl vícekrát zničen a znovu vystavěn. V budovách se nachází dva sály - knihovny: Teologický a Filosofický sál. Teologický sál je ozdoben 25 freskami z 18. století. Knihy v tomto sále se zabývají především teologickými tématy ve vztahu k vědění, myšlení a pravdě. Ve Filosofickém sále je velmi působivá stropní freska od F. M. Maulbertscha. Pochází z roku 1794 a znázorňuje příběh lidstva od Adama a Evy až do 18. století.
V Knihovně je také kabinet kuriozit, který obsahuje nejrůznější sbírky hmyzu, minerálů, ovoce nebo mořských plodů. Jsou zde prý i ostatky již vymřelého ptáka Dodo Ineptus.
Vstup: 80,- Kč/50,-Kč
První kubistický obchodní dům v Evropě byl navržen roku 1911 Josefem Gočárem. Nyní je zde umístěna státní expozice českého kubistického nábytku, malby a architektury z let 1911 - 1919. Barokní figura Matky Boží na rohu budovy zasazená do fasády dala tomuto domu jeho jméno. Dům se nachází v Celetné ulici na Starém Městě.
Václavské náměstí není pouze jednou z hlavních nákupních tříd v Praze, ale i srdcem celého města. Václavské náměstí není teoreticky vzato náměstí, ale skoro kilometr dlouhý bulvár. Osobitý ráz náměstí podtrhují krásně opravené domy a Národní muzeum v čele Václavského náměstí právě prochází rekonstrukcí. Další důležitá místa jsou pomník Jana Palacha a socha sv. Václava.
Valdštejnský palác na Malé Straně, který byl postaven v letech 1623-1630, je vzorový příklad pro přísně geometricky vystavěný barokní park s přilehlou umělou krápníkovou jeskyní, jezírkem, fontánou a mnohými sochami. Dnes zde sídlí senát České republiky.
Vstup: volný
Na místě dnešní katedrály bylo vícero románských kostelů a jiných románských staveb. Se stavbou katedrály začal francouzský stavební mistr Matyáš z Arrasu, později v ní pokračoval švábský stavitel Petr Parléř. Po těchto dvou významných stavitelích pokračovalo mnoho dalších, neboť katedrála byla dostavěna až v roce 1929 .
Vstup: malá část: zdarma, velká část zahrnuta v ceně krátkého i dlouhého okruhu
Vltava zásadně ovlivňuje vzhled města a atmosféru centra Prahy. Řeka rozděluje i spojuje od sebe odlišné městské části. Vltavu lze překročit několika způsoby. První je přejít nebo přejet ji přes most, další je využít přívoz nebo výletní lodě. Na Vltavě je provozováno velké množství výletních lodí a tak je na výběr, se kterou se člověk podívá od řeky na krásy Prahy, nebo se tam i občerství a nabere síly na další procházky po Praze.
Původně opevnění na pravé straně Vltavy. Nyní se zde kromě opevnění nachází i kostel a hřbitov známých a slavných. Většina turistů se Vyšehradu vyhýbá a tak je zde možné potkat velké množství lidí pouze o víkendu. Turisté se tím sami ochuzují, protože kostel sv. Petra a Pavla je krásný a z Vyšehradu se nabízí nebývale pěkný pohled na Prahu. Na tomto kopci také předpovídala kněžna Libuše hvězd dotýkající se slávu Prahy.
Z původního hradu, který zničili husité v 15. století, je zde vidět pouze románská rotunda. Rotunda ze 12. století je jednou z nejstarších staveb v Praze. Nachází se zde i Slavín, hřbitov významných osobností české historie. Pohřbeni jsou zde například skladatelé Bedřich Smetana a Antonín Dvořák nebo spisovatelé Karel Čapek, Jan Neruda a Božena Němcová. Jako první zde byl v roce 1901 pohřben básník Julius Zeyer.
Pražský hrad obklopuje celkem šest zahrad. Na severní straně je historicky cenná Královská zahrada, dále na západ od budovy Jízdárny se nachází moderně laděná zahrada. Na severní straně Pražského hradu je horní a dolní Jelení příkop. Podél jižní fasády Hradu se rozkládají tři průběžné zahrady - Rajská a Hartigovská zahrada a zahrada Na Valech. V letním období jsou jižní zahrady otevírány v 10 hodin s krásným hudebním doprovodem - fanfárami z Hartigovského hudebního pavilonu.
Na severozápadní straně Hradu se nachází malý klenot - zahrada Na Baště.
Vstup: volný
I díky mýtům se stala Zlatá ulička turistickým magnetem. Měly zde vznikat alchymistické výtvory, za účelem umělého vytvoření zlata, pod dohledem Rudolfa II. I když to neodpovídá historické realitě, na atraktivitě Zlaté uličky to neubralo. V maličkých domech přímo u hradeb dříve žili zbrojnoši a královská stráž. Později se zde usídlili chudší obyvatelé. Na některých místech byla ulička široká jen jeden metr a hygienické podmínky byly velmi špatné. Známý je zde i domek, kde na svých dílech pracoval spisovatel Franz Kafka.
Vstup: zahrnut v ceně dlouhé i krátké trasy
Josefov sousedí se Starým městem. V bývalém ghettu je dnes Židovské muzeum Praha. Zde můžeme obdivovat staré synagogy, radnici, hřbitov nebo různé sbírky. Už jen při procházce touto čtvrtí se můžeme dozvědět mnoho důležitých informací o historii a životě židů v Praze. Již v 9. století přišli židovští kupci do Prahy a až do 12. století bylo v Praze rozvíjející se židovské společenství. Až do roku 1781 museli Židé žít v Josefově. Tato čtvrť je dnes obrazem evropských a židovských dějin, například je zde nejstarší synagoga v Evropě: Staronová synagoga ze 13. století.
Vstupné 200 Kč.
Návštěva židovského hřbitova společně s prohlídkou starých synagog je velmi působivá. Je to velmi důležité místo, které by každý návštěvník Prahy měl vidět.
Hřbitov byl založen začátkem 15. století a obehnán vysokou zdí. Poslední pohřeb zde proběhl roku 1787. Nejznámější a nejdůležitější pohřbenou osobou na tomto hřbitově je Rabín Löw († 1609).
Pro návštěvu Starého židovského hřbitova je potřeba si zakoupit vstupenku do Židovského muzea.
Vstup: 300,- Kč